S mýty se setkáváme všude, nejen ve výživě. Mohou vznikat účelově (například pro marketingové účely), ale také náhodou (špatně pochopené informace). Pro vyhodnocování, zda je něco mýtus nebo pravda, musíme znát základy výživy a tedy i dávku kritického myšlení. Postupně si budeme odkrývat několik často frekventovaných mýtů, protože je jich opravdu hojné množství. Začneme ale postupně.
V mé praxi se setkávám s různými druhy mýtů. Jedním z těch nejčastějších je, že KONZUMACE SACHARIDŮ PO 18té (tato hodina se v různých zdrojích mění) ZPŮSOBUJE PŘIBÍRÁNÍ. V tomto případě si musíme uvědomit jeden základní zákon, kterým se řídí i naše tělo a stojí za jakýmkoli přibíráním. Je to termodynamický zákon zachování energie. Pokud chceme přibírat, musíme být v takzvané pozitivní energetické bilanci a tedy sníme více energie v potravě, než naše tělo využije ke své funkci. Během každé aktivity a celkově naší existence využíváme energii pro náš život. Pokud přijímáme energie méně než využijeme, tak hubneme a tedy využíváme jako zdroj energie zásoby, které máme v tukových buňkách v našem těle. Tento princip funguje pro každého a právě takovým stylem i hubneme. To kolik energie přijmeme se počítá za celý den, týden, měsíc a pod. Neexistuje žádná kouzelná hodina a konkrétní živina, která by přibírání zrychlovala. Toto je jedním z mýtů, které podporují démonizaci sacharidů. Sacharidy jsou velmi hodnotné zdroje energie a měli bychom je přijímat v rozumném množství a rovnoměrně během dne. Ovšem nelze říci, že pokud si dáme kus chleba s pomazánkou o půl 8 večer, přibereme. Toto opravdu není pravda. Pokud máte chuť na sladké, sáhněte například po našem mraženém sušeném ovoci, které výborně chutná a obsahuje spoustu živin.
Druhým mýtem je tvrzení, že mléko zahleňuje. Mléko je suspenze, ve které jsou tukové částečky a po vypití mléka můžeme pocítit v ústech takový mírný povlak. Toto je normální projev kontaktu mléka s ústy a sliznicí. Není to žádný hlen a ani nám kouzelně nezačne po styku s mlékem vznikat. Na trávení mléka máme přizpůsobené enzymy, obsah trávicích šťáv, žaludečních kyselin. Problém však může nastat, máme-li alergii na bílkovinu kravského mléka, kdy naše tělo po vypití nebo snědení čehokoli s kravskou bílkovinou odstartuje imunitní odpověď. Druhou alternativou, kdy mléko musíme limitovat a raději zvolit bezlaktózové výrobky, je laktózová intolerance. Avšak pokud ani jednu z těchto diagnóz nemáme diagnostikovanou a konzumace mléka nebo zakysané mléčných výrobků nám nepřináší zdravotní potíže v podobě tlaků v bříšku, průjmů, zvracení, mléka se opravdu nemusíme bát. Tento mýtus může být právěže nebezpečný, pokud se jím řídí maminky kojící, které ani svým dětem nebudou mléko a mléčné výrobky podávat. Mléko je hodnotným zdrojem vápníku, fosforu, ale i vitamínu D a v našem jídelníčku má určitě místo.
Třetím mýtem je „lepek lepí střeva“. Lepek je název pro bílkovinu v obilovinách (pšenici), která je složena z gliadinu a gluteninu. Pšenice se také šlechtí pro obsah lepku, neboť podporuje krásnou elastickou a nadýchanou strukturu pekárenských výrobků, která je velmi žádaná. Ve svém názvu obsahuje slovo lepit, ale právě lepit těsto a tím benefitovat z jeho struktury. Na trávení lepku máme přizpůsobené enzymy. Nemusíme se proto bát, že by nám zalepil střeva, trávicí systém se o jeho kompletní strávení postará. Opět zde ale máme zdravotní indikace, kdy se musíme lepku vyvarovat nebo jeho konzumaci omezit. Prvním a nejdůležitějším problémem je celiakie, kdy je důležité celoživotní vyřazování lepku. Zdravotními obtížemi je také alergie na pšenici, kdy konzumací spustíme imunitní odpověď těla. A také je třeba rázně omezovat příjem lepku při neceliakální glutenové sensitivitě. Pokud při konzumaci lepku v pečivu nemáme zdravotní potíže a nemáme diagnostikováno žádné z těchto onemocnění, lepek si naprosto bez problémů můžete denně vychutnávat. Můžete si například natřít pečivo jedním z našich ořechových másel.
Mýty jsou pro lidi velmi lákavé a často i senzací. Musíme si ale uvědomit, že šíření neověřených informací může způsobit vyřazování potravinových skupin, strach z jídla a následně způsobit nejen zdravotní problémy z omezování stravy, ale také psychické ze strachu. Buďme důslední ve vyhodnocování takových informací a věřte těm, které jsou z kvalitních zdrojů.
